Doporučené akce:
-
Vyvinout a implementovat komplexní mezi-institucionální pokyny pro strukturovaný dialog s občanskou společností ve všech oblastech politiky
-
Zlepšit přístupnost a dopad Evropské občanské iniciativy
-
Vypracovat závazná pravidla pro delegování členů občanské společnosti do 3. skupiny EHSV
-
Podporovat konzultace a účast občanské společnosti na národní a místní úrovni
-
Sledovat konzultační procesy na vnitrostátní úrovni při programování fondů EU v rámci sdíleného řízení
Pozadí
Občanská společnost může plně plnit své demokratické role pouze tehdy, budou-li mít její organizace přístup k rozhodovacím orgánům a institucím a budou-li schopny s nimi komunikovat. Zatímco § 11. Smlouvy o EU stanovuje základní principy dialogu a v posledních letech bylo dosaženo významného pokroku v jeho implementaci (v neposlední řadě zahrnutím tohoto mandátu do poslání místopředsedy Komise), pro organizace občanské společnosti jsou instituce stále ještě obtížně přístupné a existuje doložená předpojatost vůči podnikům a veřejným orgánům.
Komise by proto měla iniciovat vypracování meziinstitucionálních pokynů pro systém otevřeného, inkluzivního, pravidelného a strukturovaného dialogu mezi orgány EU (Komise jako celek, jednotlivá generální ředitelství, předseda a výbory Parlamentu, předsednictví Rady) a organizovanou evropskou občanskou společností, aby zajistila, aby byly politiky a právní předpisy navrhovány a prováděny s jejich účastí a přispěním v zájmu celé EU a jejích občanů. To by se mělo vztahovat nejen na konkrétní odvětví a konkrétní právní předpisy, ale mělo by zahrnovat i horizontální a průřezové otázky (včetně rozpočtových otázek) v celém jejich legislativním cyklu. Prvky těchto pokynů by měly zahrnovat
- zřízení kontaktního místa pro dialog v každém generálním ředitelství se speciálně vyškolenými zaměstnanci (kteří mají v ideálním případě bezprostřední zkušenosti s organizacemi občanské společnosti, např. díky svým stážím),
- zvýšení transparentnosti trialogu rozhodovacích procesů tím, že budou dokumenty lépe dostupné, a
- organizování pravidelných setkání (na vysoké úrovni) mezi institucemi a zástupci občanské společnosti
- přezkoumání složení expertních skupin, poradních orgánů a pracovních skupin ve všech institucích EU, zejména v Evropské radě, s cílem zajistit spravedlivé zastoupení organizací občanské společnosti a vyvážit vliv založený na obchodních zájmech [1].
Možné způsoby takového dialogu (kdo, kdy, kde a jak k němu přistupovat) by měly být veřejně dostupné s uvedením kontaktních míst. Měla by být také vypracována opatření pro spolupráci mezi občanskou společností a institucemi EU v době krizí, tuto potřebu totiž zdůraznily události v posledních letech. Zastoupení v členských státech by mohla hrát roli při přibližování těchto konzultací „základu“, tj. přibližování organizacím občanské společnosti, které působí na místní a národní úrovni, vytvořením sítě nebo infrastruktury „hubů“ dialogu, proto by to mělo být zahrnuto mezi jejich hlavní úkoly.
Společně se sítěmi CSO (sjednocenými pod Civil Society Convention on the Future of Europe) je třeba pečlivě zhodnotit nedávno ukončenou Konferenci o budoucnosti Evropy z hlediska její reprezentativnosti, inkluzivity a procesů a poznatky z ní by měly být začleněny do jakékoli podobné potenciální budoucí praxe, ať už bude trvalá nebo dočasná. Je třeba podobně zvážit i zlepšení mechanismů Evropské občanské iniciativy a pozornost obzvláště zaměřit na opatření, která by umožnila vyšší míru úspěšnosti budoucích iniciativ.
Klíčovým nástrojem přímé komunikace mezi Komisí a zástupci občanské společnosti je Evropský hospodářský a sociální výbor. Kvůli absenci podrobných kritérií se však delegování národních zástupců ve 3. skupině v jednotlivých členských státech liší – v některých případech jsou zástupci občanské společnosti jmenováni národními vládami bez jakékoli konzultace nebo transparentního výběrového řízení. Komise by proto měla navrhnout EHSV vypracování jednotného nařízení týkajícího se transparentního a participativního systému delegování členů občanské společnosti (např. prostřednictvím volebního systému) včetně kritérií zaručujících jejich nezávislost na vládách. Tyto pokyny by také měly zahrnovat očekávání týkající se obousměrné komunikace mezi členy a jejich volebními obvody, mechanismy a záruky vstupu a zpětné vazby pro místní a národní organizace občanské společnosti.
Zatímco strukturovaný dialog na úrovni EU je velmi důležitý také z hlediska lepší podpory veřejnosti a „vlastnictví“ politik, účast a angažovanost organizací občanské společnosti samozřejmě začíná a je praktikována nejprve na místní úrovni. Aby se podpořilo sbíhání míry zapojení napříč členskými státy, měly by být vypracovány pokyny, které umožní smysluplný přínos a zvýší transparentnost na všech úrovních, např. tak, že by státní rozpočty nebyly schvalovány bez procesu otevřené a inkluzivní občanské účasti. Doporučení Rady Evropy (CM/Rec(2018)4) o účasti občanů na místním veřejném životě poskytují v tomto ohledu dobrý základ.
Využívání finančních prostředků EU v rámci sdíleného řízení Komisí a orgány členských států je v tomto ohledu jednou ze specifických oblastí zájmu. Vzhledem k tomu, že veřejná konzultace na národní úrovni má být nedílnou součástí programovacího procesu, by měla Komise důsledně sledovat skutečné plnění této povinnosti a její výsledky a zasáhnout v případě nedostatků nebo tam, kde byla konzultace jen „náhodné zaškrtávání odpovědí“[2]. Konzultace by měly být založeny na zásadách otevřenosti a inkluzivity, včasnosti a kontinuity, transparentnosti a dostupnosti, partnerství a zpětné vazby.
1 Viz také: https://civilsocietyeurope.eu/wp-content/uploads/2019/06/Roadmap-to-Civil-Dialogue-in-the-EU.pdf
2 https://ecnl.org/sites/default/files/2021-01/CSE-ECNL-Participation-of-CSOs-in-the-preparation-of-the-EU-NRRPs.pdf
