Návrh strategie na podporu příznivého evropského prostředí pro občanskou společnost

Úvod

Silná, rozmanitá a nezávislá občanská společnost je nepostradatelnou součástí každé zdravé demokracie, kterou uznávají všechny významné mezinárodní instituce. Organizace občanské společnosti (CSO) a neformální skupiny/hnutí občanů hrají zásadní roli při prosazování a uplatňování univerzálních a evropských hodnot na místní, národní a nadnárodní úrovni a jsou často první a poslední strážci, kteří udržují a podporují respekt k lidským právům, důstojnost, svobodu, toleranci a solidaritu. Organizace občanské společnosti jsou, jako organizovaná část širší občanské společnosti, klíčovými kanály hlasu občanů a fungují jako obousměrné spojení mezi veřejnou a soukromou arénou. Hrají též nesmírně důležitou roli při udržování sociálního začleňování, konstruktivního dialogu a zdravého životního prostředí – a to je, v dnešní době mnoha krizí, které ovlivňují klima, na kterém jsme závislí, integritu našich společností a naše osobní zdraví, důležitější než kdy jindy. Organizace občanské společnosti, komunitní a občanské skupiny a sociální hnutí v tomto ohledu mohou být, nebo již jsou, důležitými spojenci evropských institucí v době eskalace napětí ve vztahu k menšinám, xenofobie, rostoucí míry korupce, nepotismu a slabých demokratických institucí v některých členských státech. Naopak organizace občanské společnosti nahlíží na Evropskou unii jako na podporujícího politického aktéra a důležitý zdroj financování vlastních aktivit [1]

Občanská společnost ale potřebuje prostředí, které jí umožní rozkvést, aby mohla plnit své demokratické role a funkce a zajišťovat občanům bezpečný prostor pro uplatňování jejich svobod. Současné opačné trendy - zmenšování občanského prostoru - však lze dnes pozorovat v rostoucím počtu evropských zemích, projevují se očerňovacími a pomlouvačnými kampaněmi, šikanou a různými právními omezeními bránícími občanské akci. Vzhledem k tomu, že členské státy jsou do značné míry svobodné a mají nezávislé pravomoci navrhovat své vlastní politiky a strategie týkající se občanské společnosti, mají orgány EU navzdory svým obavám relativně málo účinných nástrojů, jak čelit negativním trendům, a ani ty nepředstavují systematický přístup, spíše postupné reakce na vývoj situace.

Několik posledních událostí nicméně ukazuje zvýšenou pozornost a snahu chránit občanskou společnost ze strany Evropské komise i Parlamentu, což se projevuje např. v začlenění občanské společnosti jako podkapitoly do výroční Zprávy o právním státu, do nové strategie na posílení uplatňování Listiny základních práv, Evropského akčního plánu pro demokracii a několika zpráv EP. Zavedení nového programu Občané, rovnost, práva a hodnoty je dalším důležitým krokem ve smyslu větší podpory občanské společnosti v EU.

Žádný z výše uvedených dokumentů se však nezabývá občanskou společností jako takovou, ani nepopisuje všechny nástroje, které by instituce EU, zejména Komise, mohly používat a/nebo rozvíjet k posílení a rozvoji občanské společnosti na celém kontinentu. Ačkoli takové strategie existují, pokud jde o roli občanské společnosti ve vnějších vztazích (např. COM(2012) 492)[2], a Evropský hospodářský výbor z vlastní iniciativy vydal za tímto účelem zprávy [3], strategie, která by se zabývala záležitostmi občanské společnosti v celé EU, stále chybí.

Sdělení Komise v této věci by výrazně přispělo ke zviditelnění problémů a k zařazení otázky občanské společnosti mezi evropské zájmy, a to zdůrazněním její důležitosti a určením klíčových bodů činnosti. Evropská demokracie může být jen tak silná, jak silní jsou občané, kteří ji drží, pracují pro ni a chrání ji i pro další generace. Domníváme se proto, že v zájmu účinné obrany demokracie a právního státu by se občanská společnost měla stát chráněnou evropskou hodnotou a prospěšnou výhodou sama o sobě.

Občanskou společnost samozřejmě nelze považovat za jednolitou entitu, je to velmi rozmanitá sbírka různých skupin, hnutí a organizací s různými cíli, principy a zájmy. Nemá tedy žádnou uznávanou definici, ale (podle mezinárodní odborné literatury) existuje několik společných znaků, které dohromady mohou popsat, co občanská společnost je – a co není[4]. Jsou:

  • neziskové a nekomerční (tj. organizace občanské společnosti, zatímco mohou vstupovat do ekonomických aktivit, nejsou založeny s primárním cílem dosáhnout hmotného zisku pro své členy a příjemce)
  • nevládní (tj. jsou nezávislí na státních a/nebo obchodních strukturách a neusilují o získání politické moci)
  • ze své podstaty dobrovolné (tj. nezaložené z povinnosti, kterou ukládá zákon, organizace občanské společnosti mohou mít zaměstnance, dobrovolné příspěvky jsou však součástí jejich fungování)
  • mají určitou úroveň institucionalizace a samosprávy (které přesahují čistě neformální působení, bez ohledu na to, zda mají právní subjektivitu či nikoli)
  • pracovat pro veřejné blaho (tj. přesahovat soukromé zájmy svých členů, důležité jsou širší společenské cíle).

Komplexní strategie občanské společnosti (nebo plán) by měla strukturovaným způsobem popisovat (co možná nejvíce) kompletní soubor opatření a akcí, které má Komise k dispozici nebo které lze vyvinout, aby pomohly organizacím občanské společnosti v EU vzkvétat. Měla by:

  • uznat význam a úlohu organizací občanské společnosti při prosazování a propagaci evropských hodnot
  • přezkoumávat probíhající iniciativy a procesy, které mají význam pro občanskou společnost
  • identifikovat mezery a nedostatky
  • integrovat stávající, nové a budoucí nástroje k obraně a rozšiřování civilního prostoru.

Tato struktura takové strategie by mohla být založena na taxonomii relevantních mezinárodních odborných doporučení a diskutovat o příznivém prostředí pro občanskou společnost např. podle. níže uvedených hlavních kritérií:

  1. Právo vstupu (svoboda sdružování);
  2. Právo na svobodu pokojného shromažďování;
  3. Právo působit bez neoprávněných zásahů státu[5]
  4. Právo na svobodu projevu;
  5. Právo na spolupráci a komunikaci;
  6. Právo vyhledávat a zajišťovat zdroje;

Tento návrh, který rovněž staví na práci několika mezinárodních a evropských sítí, uvádí potenciální prvky této strategie v navrhované struktuře.

Civil Society in Central and Eastern Europe: Monitoring 2019 - Eva More-Hollerweger, Flavia-Elvira Bogorin, Julia Litofcenko, Michael Meyer (eds.), ERSTE Foundation, Vienna
https://ec.europa.eu/transparency/regdoc/rep/1/2012/EN/1-2012-492-EN-F1-1.Pdf 
3 https://www.eesc.europa.eu/en/our-work/opinions-information-reports/opinions/resilient-democracy-through-strong-and-diverse-civil-society-own-initiative-opinion
Viz např. Salamon , Lester M., Sokolowski, S.Wojciech és List, Regina (2003): Global Civil Society An Overview. Center for Civil Society Studies – Institute for Policy Studies, The Johns Hopkins University, Baltimore, U.S.A. /
5 Defend Civil Society Report, 2nd edition, June 2012, World Movement for Democracy/ICNL

 

1. PRÁVO VSTUPU

Občané v celé Evropské unii mají právo se sdružovat pro společnou věc, jednat a zastupovat své zájmy v jakékoli skupině. Mohou svobodně zakládat organizace občanské společnosti – většinou sdružení a nadace. Právní prostředí se však mezi členskými státy liší: na registrační proces, správu, zdanění atd. se vztahují různá pravidla. To vytváří nerovné podmínky, brání přeshraničním aktivitám a dalším mezinárodním iniciativám evropských občanů. Evropský občanský prostor je proto velmi potřebný a měl by být podporován sbližováním těchto předpisů a evropskou právní formou pro sdružení.

Číst dál

 

2. PRÁVO NA SVOBODU POKOJNÉHO SHROMAŽĎOVÁNÍ

Každý má právo protestovat. Několik členských států v posledních letech schválilo právní předpisy omezující pokojné shromažďování s odůvodněním, že se jedná o mimořádná opatření nezbytná pro veřejný pořádek a bezpečnost. Takové nadměrné a nepřiměřené akce byly pozorovány zejména během pandemie COVID-19. Je zásadní, aby evropské instituce sledovaly jak omezení, tak osvědčené postupy a zveřejňovaly svá zjištění s cílem podporovat neomezený občanský aktivismus.

Číst dál

 

3. PRÁVO PŮSOBIT BEZ NEOPRÁVNĚNÝCH ZÁSAHŮ STÁTU A POVINNOST STÁTU CHRÁNIT

Členové občanské společnosti jednají pro obecné dobro. Představují přínos pro evropské společenství a přispívají k udržení našich demokracií. Jejich úloha by měla být uznána a řádně komunikována evropskými institucemi, zejména proto, že organizace občanské společnosti byly v posledním desetiletí vystaveny mediálním očerňovacím kampaním, stigmatizaci, obtěžování a politicky motivovaným administrativním procesům ze strany státních i nestátních aktérů. Komise by měla tyto útoky sledovat a posílit ochranu evropské občanské společnosti. Občanští aktéři by měli být schopni nahlásit ohrožení prostřednictvím nově zřízeného mechanismu včasného varování s tím, že stávající postupy by měly být zachovány.

Číst dál

 

4. PRÁVO NA SVOBODU PROJEVU

Fake news, desinformace a zkreslené zpravodajství přispívají k hanobení a stigmatizaci organizací občanské společnosti. V důsledku toho často získávají negativní image, přestože hájí demokratické hodnoty. Ve chvíli, kdy neexistuje vyvážené a nezaujaté mediální pokrytí, navíc organizace občanské společnosti nemohou oslovit občany mimo svou „názorovou bublinu“. Komise by proto měla věnovat pozornost příznivému mediálnímu prostředí se zvláštní pozorností na témata, kterými se zabývají aktéři občanské společnosti. Komise by také měla prosazovat evropské hodnoty a občanství prostřednictvím občanského vzdělávání a spolu s organizacemi občanské společnosti by měla zvyšovat informovanost s cílem čelit antidemokratickým trendům a překonat současné rozdíly.

Číst dál

 

5. PRÁVO NA SPOLUPRÁCI A KOMUNIKACI

Skutečně inkluzivní demokracie podporují dialog mezi osobami s rozhodovací pravomocí a občanskou společností. Přesto mají organizace občanské společnosti stále často problém s přístupem k institucím EU a je obtížné efektivně směřovat jejich poselství a přenést hlas lidí, které zastupují, na evropskou úroveň. Existuje silná potřeba systému otevřeného a strukturovaného dialogu mezi institucemi EU a organizovanou občanskou společností, který zahrnuje větší transparentnost (jako jsou snadno dostupné dokumenty), lepší zastoupení (zapojení organizací občanské společnosti do různých fází rozhodovacích procesů) a pravidelný kontakt prostřednictvím setkání na vysoké úrovni. Stávající nástroje (např. Konference o budoucnosti Evropy, Evropská občanská iniciativa) by měly zhodnoceny a vylepšeny.

Číst dál

 

6. PRÁVO VYHLEDÁVAT A ZAJIŠŤOVAT ZDROJE

Občanská společnost prosperuje, pokud lidé věří v hodnoty, které představuje. Na oplátku mohou organizace občanské společnosti zlepšit společnost v celé Evropské unii a k tomu potřebují mít přístup ke zdrojům. Bohužel jsou organizace občanské společnosti ve většině členských států nedostatečně financovány a trpí nadměrnou administrativní zátěží. Pokračování nového programu Občané, rovnost, práva a hodnoty (CERV) pokračovat a jeho vylepšení na ještě transparentnější, flexibilnější a uživatelsky přívětivější grantový program by tomu na evropské úrovni zabránilo. Snadný přístup k dalším programům financování, jednodušší postupy, budování kapacit žadatelů a monitorování těchto nedostatků ve všech členských státech by měly pomoci budovat prosperující evropskou občanskou společnost.

Číst dál

 

ZÁVĚR

Zatímco celková legislativa občanské společnosti zůstává v pravomoci členských států, role, kterou zastávají organizace občanské společnosti při ochraně demokracie a evropských hodnot, stejně jako jejich přeshraniční činnost, ospravedlňuje potřebu komplexní evropské strategie občanské společnosti. Výše uvedené shrnutí uvádí a popisuje potenciální klíčová opatření, která by Komise mohla podniknout, aby posílila status a pozici občanské společnosti v EU jako spojence evropských institucí a odpověděla tak na negativní trendy pozorované v některých členských státech. Prostřednictvím náležitého uznání, návaznosti na stávající iniciativy a zahájení nových tak, jak je navrhováno, lze maximálně využít potenciál přínosu občanské společnosti k evropskému projektu a zároveň vytvořit „záchrannou síť“ proti dalšímu zmenšování občanského prostoru. Do budoucna lze uvažovat o dalších, ještě nejednoznačnějších plánech legislativy, financování, viditelnosti a dialogu s organizacemi občanské společnosti – v neposlední řadě s ohledem na výsledky a doporučení Konference o budoucnosti Evropy.

Organizace občanské společnosti na jejich straně jsou odhodlány sehrát svou roli v tomto úsilí.

 


Share your ideas with us!

We want to make the EU listen, and for that we need your help!  Our first draft of recommendations is not ready without your contribution! Help us improve it with your comments and let’s build a thriving civic space together!

 

SEND US YOUR COMMENTS!